Většinu lehkých běžných onemocnění jako rýma, nekomplikované virózy, svalové bolesti po větší námaze či lehčí průjmová onemocnění zvládne téměř každý vyřešit bez nutnosti návštěvy ordinace. Stejně tak ošetření drobných úrazů. Problém však může vzniknout, když nemáme zrovna po ruce nic k ošetření. Tyhle příhody se stávají nejčastěji mimo otevírací dobu lékáren (horečky stoupají typicky navečer, zažívací obtíže a bolesti hlavy jsou nejčastější o víkendu po bujarých oslavách) a přiznejme si, že když nás semele zimnice nebo běháme v okruhu 10 m od WC mísy, tak to poslední, co by se nám chtělo, je vyrazit na nákup do lékárny. A jako z udělání většinou není doma nikdo, kdo by nám pomohl. Nebo doma je, ale slavil s námi, takže si dal pár skleniček na přípitek a pivko po jídle a nemůže řídit. Takže zde platí víc než kde jinde zásada „Kdo je připraven, není překvapen“.

Co by měla lékárnička určitě obsahovat?

a) léky na zmírnění bolesti: z volně prodejných léčiv nejznámější léčiva s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol apod), kyseliny acetylsalicylové (Aspirin…) a ibuprofenu (Ibalgin, Brufen…..). Všechny Vám budou díky svému dvojímu účinku užitečné i pro zmírnění horečky

b) léky na náhle vzniklou alergii (nejčastěji ze skupiny antihistaminik): alergici je někdy užívají denně nebo pravidelně v pylové sezóně, ostatním mohou být k užitku i jednorázově jako první pomoc po poštípání hmyzem, náhle vzniklé alergii po některých jídlech. Nejstarší z této rodiny léků je taťka Dithiaden, ten je ale pouze na lékařský předpis a může navodit ospalost. Jeho mladší následníci jako Zodac, Zyrtec, Analergin, Xados, Desloratadin (a mnoho dalších) už jsou vychováni farmaceutickými odborníky k menšímu útlumu a malá balení jsou volně prodejná. Mají i brášku v podobě chladivého gelu, který se jmenuje Fenistil

c) léky na průjmová onemocnění: Průjem může vzniknout na podkladě infekce nebo tzv. „otravy jídlem“, ale i zde mají potíže na svědomí často bakteriální toxiny. Původci číhají v nedostatečně tepelně zpracovaných či nedostatečně ohřívaných jídlech, typicky v létě při grilovačkách nebo i epidemicky (zejména v dětských kolektivech) jako tzv. střevní chřipky. Jindy postačí na vyvolání střevní bouře i nevhodná kombinace a množství jídel (jistě si vybavíte scénu s třešněmi z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku). Méně častým důvodem bývají průjmy po operacích, po podání některých léků (zejména chemoterapii) nebo vzniknou při velkém psychickém stresu (když už jsme u filmových zpodobnění – „chlapci já jsem se posr…l“ ze Všech dobrých rodáků). Tady jako léčba postačí výměna prádla. Ono i většina infekčních průjmových onemocnění odezní i bez léčby, ale trvá to déle a více nás potrápí. Takže je dobré mít v záloze léky typu absorbentů střevních toxinů (Carbo medicinalis- tzv.živočišné uhlí, nebo podobně působící na bázi kaolínů Smectu) nebo léčivo ze skupiny střevní desifekce (Endiaron, Endiform, Ercefuryl). Ale mějte na paměti, že průjem nás nejvíce ohrožuje dehydratací (odvodněním), základem léčby je vždy zvýšený příjem nedráždivých tekutin (černý či bylinný čaj) a dieta (pečivo z druhého dne, rýže, vařená mrkev…) Na doléčení a rychlejší obnovení střevní mikroflóry je dobré pořídit probiotika s obsahem laktobacilů. Tyto přípravky Vám udělají stejnou službu i po užívání antibiotik, která jako vedlejší efekt léčby bohužel ničí i užitečné a přátelské střevní bakterie

d) léky k ošetření očí: při podráždění očí z únavy, suchosti spojivek po dlouhém pohledu do obrazovek či při zasažení spojivek nečistotou je dobré mít po ruce zklidňující oční kapky. Na trhu je bohatá nabídka, většinou obsahují jen izotonické roztoky solí nebo příměs desinfekční kyseliny borité a jsou volně prodejné

e) léky podle osobních obtíží – někdo trpí na pálení žáhy, pak si do lékárničky přidá léky na bázi neutralizační sody, jiný na zácpu, pak přidá šetrné projímadlo a podobně

f) prostředky na ošetření úrazů: je velmi užitečné mít doma sadu různě velikých náplastí, obvazů a vatových polštářků, desinfekci (Betadine, peroxid vodíku), popřípadě i elastické obinadlo, nůžky a pinzetu (na vytažení třísek, drobných nečistot z rány či přisátého klíštěte.

Závěrem ještě několik dobrých rad:

• mějte doma léky uloženy na bezpečném a suchém místě mimo dosah dětí. Pamatujte, že nesprávně užitý lék v nesprávném množství může druhému ublížit. Nejhorší jsou různě poházená, zapomenutá polovyloupaná platíčka léků bez krabiček po šuplících, poličkách a kabelkách.
• Kontrolujte pravidelně expirace. Prošlé léky nemusí vyloženě uškodit, ale jejich bezpečnost již není garantována a hlavně již nemusí mít dostatečný účinek. Zvykněte si minimálně jednou ročně (třeba při velkém předvelikonočním úklidu) celou lékárničku projít, dovybavit vším, co z ní ubylo, odstranit prošlé a neoznačené (vypadlé tablety) při této přiležitosti Vás také trkne 😊 zajít do auta překontrolovat zda již není „přestárlá“ i autolékárnička z povinné výbavy a předejdete pokutě
• Nevyužité a proexpirované léky nepatří do směsného komunálního odpadu ani se nesplachují rybám do řeky! Patří do lékárny, která má povinnost smluvně zajistit jejich bezpečnou a ekologickou likvidaci.